Od roku 1949 docházelo - jak již bylo zdůrazněno - k zásadní změně ve vedení archivu čimické sokolské jednoty. Ačkoliv archiválie z tohoto období jsou více než schematické, jasně dokládají skutečnost, jakým způsobem byl Sokol nucen ukončit působení v roli kulturní organizace a jak rychle se stával poslušným nástrojem nového režimu, který nekompromisně vyžadoval nejen projevy absolutní loajality, ale především orientaci na problematiku čistě tělocvičnou. Od počátku 50. let byly do archivu ukládány téměř výhradně účty a více či méně pravidelně i zápisy z valných hromad. O skutečnosti, že jednota nadále rozvíjela činnost, svědčí i výkazy o některých sportovních akcích, výkazy o cestovném, plány rekonstrukce sokolovny a úpravy jejího okolí nebo charakteristiky jednotlivých členů z hlediska politické spolehlivosti.
Na základě takto chabých podkladů nelze ovšem dění v jednotě a její život rekonstruovat mnohdy ani v náznacích. Přesto lze ještě vysledovat několik konfliktů, které měl čimický Sokol díky nedostatečné politické agilnosti. K zajímavým patří např. razantní žádost ze Zemského ústavu pro duševně a nervově choré v Bohnicích, v níž byla v květnu 1949 požadována okamžitá změna obsahu informační vývěsky čimického Sokola v areálu léčebny, neboť prý její obsah "vzbuzoval rozhořčení osazenstva". S touto žádostí úzce souviselo i oznámení tamní organizace KSČ - adresované místnímu akčnímu výboru v Čimicích - v němž se konstatovalo: "... po shlédnutí nevyzdobené Sokolovny v Čimicích k IX. sjezdu KSČ přicházíme k domněnce, že ve výboru Těl. jed. Sokol v Čimicích jsou lidé, kteří nejsou nakloněni přátelsky k lid. dem. zřízení a žádáme, aby výbor byl znovu prověřen a zodpovědný funkcionář, který se stará o výzdobu skříňky, byl z jeho funkce odvolán. Zároveň připomínáme, že vývěsné skříňky nebylo použito k oslavě IX. sjezdu KSČ, který má význam celostátní." Pracovní plán čimické jednoty pro rok 1949 počítal s činností organizační, vzdělavatelskou, zdravotnickou, a tělovýchovně-sportovní. Podle obsáhlého stavebního plánu měly být mj. zajištěny ochranné omítky štítu sokolovny, vodotěsnost střech, úprava prostor pod jevištěm a doplnění elektrického osvětlení. Změnit se měl i exteriér sokolovny: bylo plánováno oplocení zbytku staveniště a jeho provizorní úprava na dětské hřiště, úprava hracích ploch, hlediště a volejbalového hřiště a výsadba stromů a křovin. V lednu 1950 přijala TJ Sokol Čimice budovatelský plán, v němž se mj. zavázala k dokončení dětského hřiště, úpravě doskočiště a sportovního hřiště, opravě omítek na sokolovně, izolaci ústředního topení a přípravným pracím pro kuželník. Dne 2. února uspořádal čimický Sokol maškarní ples v hostinci u Pospíšilů. V březnu 1950 pak na základě přípisu akčního výboru Národní fronty došlo k hospodářskému začlenění Kuželkářského klubu Čimice do TJ Sokol Čimice.
Z několika zachovalých oznámení je jasně patrné, jak docházelo ke zneužívání členstva Sokola k masovým akcím na podporu lidově demokratického zřízení. Na pozvánce k lidovému hlasování z června 1951, kterou čimickému Sokolu zaslal MNV v Dolních Chabrech, lze najít nejen obsahově, ale i gramaticky pozoruhodné zdůvodnění pro účast: "Věříme, že ani vy si nepřejete válku a proto se na instruktáž dostavíte všichni a včas, abychom mohli společnými silami bojovati proti štváčům míru." MNV v Chabrech ovšem do života čimické jednoty radikálněji zasáhl v červenci 1952. Tehdy se totiž jeho výnosem stala čimická sokolovna více než měsíc pro členstvo nepřístupná. MNV se totiž nezdráhal oznámit: "Pro zajištění výživy lidu a pro potřebu uskladnění obilí při prováděném sekání a mlácení obilí kombajnem... že vydáváme výměr pro sál sokolovny podle vyhlášky min. vnitř. obchodu. Obilí bude uskladněno k sušení pro přechodnou dobu, než bude moci být odvezeno do HD..." Na počátku října 1951 požadovali hokejisté čimického Sokola více nezávislosti na mateřské jednotě a navrhovali nastolit samosprávu hokejových oddílů. Jejich argumenty však byly veskrze politického rázu: "Jsme si plně a zodpovědně vědomi toho, že dnešní organisace Sokola v Čimicích nepostačuje k tomu, aby oddíly hockeye mohly plnit zdárně úkoly, kladené mu snahami našeho obrozeného Sokola a zveřejněné na IX. sokolském sjezdu letošního roku v Praze. Jelikož teprve nyní, v době sjednocení tělesné výchovy projevuje stát i veřejní činitelé všemožnou péči o Sokol, snažíme se po projevu o tělesné výchově min. n. obr. dr. Čepičky i my učinit rázná opatření k tomu, abychom si svou prací pro tělovýchovu získali důvěru našeho členstva a všeho občanstva v Čimicích tak, abychom se co nejvíce přiblížili našemu velkému vzoru - sovět. fyskultuře..." Představitelé čimického hokeje neváhali dále prohlásit, že "... Sokol za nynějšího stavu představuje výbor bez členů kromě velmi silného a agilního oddílu hockeye, jehož samosprávu je záhodno podporovat." O personální krizi v čimické jednotě skutečně svědčí materiál, který dokládá, že ke konci roku 1951 opustilo TJ Sokol Čimice 92 členů. Není zcela jasné z jakých důvodů se tak stalo, téměř s jistotou však lze předpokládat, že tomu tak bylo na základě poměrů, které v "obrozeném" Sokole panovaly. Většina bývalých členů velmi záhy pochopila, že snahy o to, aby se "... jednota Sokol Čimice stala tělovýchovnou složkou pracujících naší obce..." bezprostředně povede k absolutní podřízenosti politické linii KSČ.
O poměrech, které panovaly v "Dobrovolné sportovní organizaci Sokol" ve druhé polovině 50. let, vypovídá i zkušenost čimické jednoty, jíž bylo v lednu 1956 oznámeno, že obdrží finanční hotovost ve výši 500 Kčs pro oddíl ledního hokeje. Následující přípis obsahoval informaci, že původní oznámení bylo mylné a že jednota obdrží 1 000 Kčs. Ve stejný den však došla i tato poněkud zmatečná zpráva: "... oznamujeme Vám tímto, že návrh Vaší TJ Sokol na odměnu 1 000 Kčs byl nám KV TSO Sokol Praha vrácen s podotknutím, že návrh byl doporučen jak OV TSO Sokol Praha - sever, tak i KV TSO Praha, ale nemohly již býti ÚV TSO Sokol odměněny za dobré plnění plánu rozvoje vzhledem k tomu, že není finanční krytí. Kupředu za zdar II. pětiletky..."
27. dubna 1956 se v čimickém Sokolu ustanovil oddíl pozemního hokeje. Oddíl ledního hokeje slavil úspěchy v sezóně 1958/1959, kdy se družstva mužů i žáků stala ve svých kategoriích - a bez jediné porážky - přeborníky okresu. Na počátku 60. let bylo plánováno, že na pozemku přináležejícímu k čimické sokolovně vybuduje jednota hygienické zařízení. V plánu, který konkretizoval tento investiční úkol bylo ovšem konstatováno, že "XII. sjezd KSČ přisoudil tělovýchově a sportu významnou společenskou funkci a netoliko, že potvrdil to, co již v listopadu 1961 uložilo usnesení ÚV KSČ, tj. dosáhnout, aby všechna mládež cvičila a sportovala aspoň hodinu denně, ale rozšířil tento úkol na všechny pracující. Vychází tím z předpokladů, že jen fysicky zdatní lidé mohou splnit vytyčené úkoly pro rozvoj průmyslu, zemědělství a kultury. V obvodu Praha 8 - Čimice připadl tento odpovědný úkol TJ Sokol Čimice, jakožto základnímu organizačnímu článku Československého svazu tělesné výchovy."
Od poloviny 70. let začala být TJ Sokol Čimice - po stagnaci v 60. letech - opět agilnější. V objektu sokolovny byly pronajaty místnosti Technickému a zkušebnímu ústavu stavebnímu (1975) a Stavebnímu strojírenství Zličín (1978). S těmito firmami však docházelo ze strany Sokola k četným konfliktům, v nichž hlavní roli hrály spory o kompetence. Po dostavbě první části sídliště Čimice rostla TJ Sokol členská základna. Od roku 1976 začíná v jednotě fungovat Základní rekreační tělesná výchova (ZRTV), opět byly pořádány dětské dny, karnevaly, turistické výlety, orientační běhy a lyžařské zájezdy. K dispozici byl i vlastní autobus. V roce 1976 přišla jednota o hřiště na házenou, které bylo zničeno při výstavbě další části čimického sídliště. Na počest XV. sjezdu KSČ se TJ Sokol Čimice zavázal odpracovat 3 000 dobrovolných pracovních hodin. V lednu roku 1978 byl zvolen tajemníkem TJ Sokol Čimice J. Mirovský, který bezprostředně po nástupu do funkce navrhl, aby sportovní zařízení čimického Sokola bylo k dispozici také zaměstnancům podniku "Úklid Praha". Jako úhrada se nabízela např. i možnost „sponzoringu“ jednoty touto firmou, která však požadovala změnu názvu z TJ Sokol Čimice na TJ Úklid Praha. Je příznačné, že návrh tohoto typu přednesl tajemník jednoty, jemuž zjevně nedošla skutečnost, že název "Sokol" byl jeho návrhem postaven na roveň názvu počišťovací firmy "Úklid". Celá tato tragikomická situace dostoupila vrcholu ve chvíli, kdy s tajemníkovým návrhem souhlasil výbor Sokola. K realizaci přijatého návrhu však nedošlo. Rok 1979 byl ve znamení rekonstrukce sokolovny. Byla udělána nová fasáda, oplechována střecha, vsazena nová okna, položena kanalizace a sokolovně se dostalo napojení na městský vodovodní řad. Roku 1980 došlo k založení oddílu sportovní akrobacie a oddílu šachu. Počátek 80. let byl v TJ Sokol Čimice ve znamení vznikajícího tenisového oddílu.