20. února byla konána valná hromada za účasti 73 členů jednoty.. Byly předneseny zprávy jednatele, knihovníka, vzdělavatele, matrikáře, správce nářadí, správce cvičišť, pokladní i účetního.
Jednou z nejdůležitějších skutečností, která determinovala následnou snahu čimického Sokola, bylo počátkem března potvrzené povolení ke stavbě sokolovny. Ještě před jeho obdržením však jednota předložila plány budoucí sokolovny předsednictvu Podbělohorské župy s prosbou o zásadní schválení. V žádosti bylo konkrétně rozvedeno, jakým způsobem bude stavba vedena: "Práci zednickou provede br. Runcl, stavitel a člen naší jednoty, za úhradu skutečných výloh... Práci klempířskou, pokud není již ve vlastnictví jednoty, provede br. Urban, náš člen, za cenu plechu. Práci tesařskou zdarma br. Suchý, náš člen, materiál má jednota ve vlastnictví. Pokud se týká práce betonářské, zavázal se br. Mašek, betonářský mistr a předseda stavebního odboru, jejím zdárným skončením. Práce sklenářská bude jen nepatrná a provede ji jednota svými členy. Rovněž tak práci truhlářskou. Valnou část materiálu získala jednota z bouračky na Pelc-Tyrolce zdarma. Provedení i této malé části rozvrhla jednota do podzimu 1938 tak, že členstvo bude moci práce potřebné vykonati. V rozpočtu je počítáno se zatížením jednoty Kč 3.000,- které není pro jednotu přemrštěné, poněvadž jednotě odpadnou platy, které provedla za převod pozemku, nákup oken a jiného materiálu." Zdá se, že zájem na stavbě sokolovny zastínil i přípravu na X. všesokolský slet, kterou archiv jednoty absolutně pominul.
I přes tíživou situaci pomnichovské republiky se starosta jednoty J. Černý, jako vlastník pozemku pro stavbu sokolovny, rozhodl zapůjčit jednotě 50 000 Kč na jeho nákup. V dohodě o této půjčce z 11. listopadu se mj. uvádělo: "Tělocvičná jednota Sokol Čimice potvrzuje... Tvůj členský podíl v částce Kč 50 000, které jsi nám zapůjčil - vlastně uvěřil - na zakoupení cvičiště. Tento podíl bude Ti splacen dle dohody s Tebou do 10-ti, nejpozději 15-ti let. Placení bude se díti kontokorentem..."